Nová revize rámcového vzdělávacího programu - Co? Proč? Jak?

Koncem ledna 2021 byla zveřejněna revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV), která má být jedním z pilířů dlouhodobé snahy o celkovou revizi českého vzdělávacího systému. Tento dokument, na kterém pracovala skupina vedená ředitelem odboru předškolního, základního, základního uměleckého a speciálního vzdělávání Jaroslavem Faltýnem, vyvolal od svého zveřejnění různorodé reakce. Vzhledem ke komplexnosti tohoto dokumentu a změn v něm provedených bychom Vám rádi tyto změny přiblížili a s nejlepším vědomím a svědomím je okomentovali. Na začátek je důležité stručně vysvětlit samotný institut rámcových vzdělávacích programů neboli RVP, aby bylo zřetelné, co výše zmíněná revize znamená pro vyučování na našem gymnáziu.

CO JE TO REVIZE RVP A PROČ JE PRO NÁS DŮLEŽITÁ?

Rámcové vzdělávací programy jsou souhrnné dokumenty, kterými Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) upravuje podobu a zaměření vzdělávání v České republice. Tyto dokumenty jsou závazné pro všechny typy vzdělávacích institucí, nehledě na jejich formu či strukturu. Rámcové vzdělávací programy máme celkem čtyři, jelikož se dělí podle úrovně na předškolní, základní, střední a ostatní. Základním cílem každého RVP je vymezit souhrn témat, která se v daných úrovních mají vyučovat a která mají žáci po absolvování dané úrovně vzdělávání ovládat. Jedná se tedy o základní strukturu, která určuje obsah vzdělávání ve všech čtyřech úrovních vzdělávání. RVP se dále orientují na základní kompetence, které se v průběhu vzdělávání mají u žáků postupně budovat. Jedná se o tyto klíčové kompetence: kompetence k učení; kompetence k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanské; kompetence pracovní a nově také kompetence digitální. Struktura RVP je koncipována na základě provázanosti témat a kompetencí, kdy se žáci nejen učí o daných tématech, ale zároveň prohlubují výše zmíněné kompetence. Je tedy velice důležité, která témata jsou MŠMT zvolena, jelikož jejich volba závisí na úrovni vzdělání všech absolventů českého vzdělávacího systému. Tato témata jsou nadále rozpracována v takzvaných školních vzdělávacích programech, které mají jistou míru volnosti, nicméně nesmí ustoupit ze základní koncepce RVP, což znamená,že jakákoliv revize RVP přímo ovlivní obsahovou část vzdělávání na školách.

Revize, jenž byla zveřejněna právě v lednu 2021, se týká vzdělávání základního, které zahrnuje oba stupně základního vzdělání (1. - 9. třída). Jelikož naše gymnázium nabízí osmiletý a šestiletý obor, spadá tímto i do kategorie RVP ZV, jenž upravuje veškeré vzdělávání od primy až po kvartu u oboru osmiletého a u prvních dvou ročníků šestiletého oboru. Za jakým účelem byla tato revize vyhotovena a jakým způsobem byla provedena? Jaký vliv to bude mít na vzdělávání na našem gymnázium?

PROČ JE REVIZE NUTNÁ?

Primárním důvodem pro vyhotovení této revize je dlouhodobá snaha o modernizaci českého vzdělávacího systému. V případě této revize je konkrétní snahou připravit žáky na stále větší závislost veškerého dění ve světě na digitálních technologiích. Výuka informatiky (dříve informační a komunikační technologie - ICT) v České republice již několik desítek let zdaleka nereflektovala potřeby dnešní doby. Tudíž zaměření se na tento obor je pro budoucnost naší konkurenceschopnosti naprosto stěžejní. Tuto úlohu si revize RVP ZV dala za cíl a podřídila tomu veškerou vůli a úsilí. 

JAKÉ ZMĚNY REVIZE PŘINÁŠÍ?

Výsledkem revize je zvýšení hodinových dotací právě na informatiku jako předmět, který je vyučován jak na prvním, tak druhém stupni základního vzdělávání. V první stupni byla hodinová dotace zvýšena z původní jedné hodiny na hodiny dvě a na stupni druhém dokonce z původně jedné hodiny na hodiny čtyři. Toto směřování by samo o sobě bylo v pořádku, nicméně zde přichází první nežádoucí efekt zvýšení hodinových dotací. Jelikož počet hodin určených na výuku jako celek nemůže být  z mnoha důvodů navýšen, znamená to, že navýšení hodin pro informatiku musí být provedeno snížením hodinových dotací u ostatních předmětů. Způsob, kterým toto bylo ze strany MŠMT provedeno, je velice diskutabilní.

Zaprvé, samotný obsah témat a kompetencí, které byly nově přidány do předmětu informatiky, lze považovat za hodnotově ambivalentní. Digitální technologie budou stále více ovlivňovat život kolem nás a je tedy vhodné rozšířit vědomosti budoucích generací, aby si tím zvětšily své portfolio pro úspěch na trhu práce. Na druhou stranu je důležité si uvědomit, že ne každé znalosti a dovednosti v digitálních technologiích poskytnou žákům právě onu kompetitivní výhodu. Témata, která byla doplněna do RVP ZV pro informatiku, jsou primárně orientována na programování, sbírání a analýzu dat, učení se kódovacích jazyků a prohlubování znalostí v oblasti hardwaru a softwaru. Tyto schopnosti jsou pro budoucnost velice důležité, nicméně nesmí být tím jediným, co se v digitálních technologiích mají žáci naučit.

Pro dnešní propojený svět je neméně důležité naučit se bezpečně technologie využívat, což je v revizi zmíněno pouze okrajově. Nebezpečí na internetu a na sociálních sítích je dlouhodobě analyzováno a právě v předmětu informatika by toto mělo být jedním z hlavních témat a ne pouze téma podpůrné. Dále témata jako digitální stopa či zneužití osobních údajů jsou v revizi odsunuty na vedlejší kolej. Celková revize tohoto předmětu nabírá dojmu, že primárním cílem předmětu je naučit žáky používat digitální technologie jako koncové produkty v jejich budoucích povolání. Potřebnost programátorů a kóderů je v dnešním světě stále více důležitá, nicméně profesionalizace by v tomto případě měla převažovat nad obecnou znalostí, kterou se revize snaží v žácích vybudovat. Znalost programování, kódování či datové analytiky je pro humanitně zaměřeného člověka mnohem méně důležitá, než znalost bezpečného a praktického využívání digitálních technologií v ostatních odvětvích a zaměstnáních.

Zadruhé, způsob, kterým byly redukovány témata ostatních předmětů, výrazně ovlivní znalosti, jenž by každý žák bez ohledu na jeho zaměření měl znát. Předměty, kterých se výrazně dotklo snižování hodinových dotací, jsou zejména dějepis, výchova k občanství, fyzika, chemie, přírodopis a zeměpis. Poměrově nejvýrazněji bylo ubráno v předmětech druhého stupně - dějepis a výchova k občanství, kde se celková hodinová dotace na tyto dva předměty snížila z jedenácti na deset za celou dobu studia. Samotné snížení však automaticky nemusí znamenat ochuzení předmětu jako takového, nicméně bohužel přesně to se stalo. Autoři revize se rozhodli, že nejefektivnějším řešením bude čistá redukce témat, nikoliv jejich optimalizace. To je však velice problematický a kontroverzní přístup, který může nastolit trend, z nějž se české školství bude dlouho dostávat. 

V dějepise došlu k vyřazení témat jako jsou emancipační hnutí v Evropě a USA, tedy historických milníků jako je sebeuvědomování národů (u nás známé jako Národní obrození), emancipace žen ve státech západní civilizace počátkem 20. století či zrovnoprávnění Afroameričanů v USA v 2.polovině 20. století - tyto etapy neoddělitelně patří k zdokonalování demokracií a budování liberální společnosti. Dále byla v dějepise vyjmuta témata jako jsou základní politické proudy, jejich vznik a vliv na historii 20. století. Naopak témata, která v okruzích dějepisu zůstala, jsou antické Řecko a Řím či etapy ranného středověku, které pro dnešní svět nemají takovou relevanci jako historie 20. století.

  Největší zásah do témat však nastal v předmětu výchova k občanství. Redukce témat nastala ve všech okruzích, které ve výchově občanství jsou (člověk ve společnosti; člověk jako jedinec; člověk, stát a hospodářství; člověk, stát a právo; mezinárodní vztahy a globální svět). Společným jmenovatelem vyňatých témat by mohla být bezpečnost, jelikož byla vyškrtnuta témata jako vandalství, úloha občana v situacích ohrožení státu, mezilidské konflikty a jejich nenásilné řešení, rozpoznávání záporných vlastností u sebe i u druhých a pak zejména témata spojená s Armádou ČR a zajištěním obrany státu jako takovým. Nejvíce zasaženým okruhem jsou témata “mezinárodních vztahů a globálního světa”. A zrovna ty jsou pro naše gymnázium velice důležité. V tomto okruhu se zredukovala polovina témat a bylo vyškrtnuto učivo o mezinárodních organizacích mimo EU (tedy NATO, OSN, Rada Evropy, Interpol aj.), dále téma globalizace bylo zredukováno na minimum a otázka mezinárodního terorismu byla celá vyjmuta. Redukce v občanské výchově bude mít veliký vliv na vnímání bezpečnostních hrozeb, které mohou přicházet ze zahraničí. Žáci musí být připraveni na život v globalizovaném světě, který poskytuje mnohé příležitosti, ale také s sebou přináší bezpečnostní rizika. Na toto všechno je musí škola připravit a proto vyjmutím těchto témat se školám situace komplikuje.

Redukce témat v občanské výchově je nepochopitelná ještě z jednoho důvodu. Když byla zveřejněna Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, byla v ní explicitně zmíněna důležitost občanské výchovy a snaha o posílení tohoto předmětu: “S ohledem na měnící se prostředí a společenský vývoj budeme v rámci podpory počátečního, ale i dalšího vzdělávání posilovat oblast občanského vzdělávání, jehož cílem je vybavit občana kompetencemi potřebnými pro zodpovědný život v demokratické společnosti, tj. dovednostmi i znalostmi k zastávání a prosazování demokratických hodnot a postojů, ochraně lidských práv a rozvoje občanské soudržnosti.” Tento přístup k výuce občanské výchovy lze považovat za přijatelný, dokonce i žádoucí, jelikož v naší společnosti je třeba nadále prohlubovat demokratické myšlení a budovat občansky zodpovědnou populaci. Je tedy nepochopitelné, že právě tento bod ze strategie byl revizí popřen.

Témata byla vyjmuta i z předmětů jako fyzika, přírodopis či chemie. Příkladem může být vyřazení Newtonových zákonů, na kterých stojí veškeré vědění v oblasti pohybu těles v prostoru, nebo vyřazení témat spojených s bezpečnostními pravidly při manipulaci s nebezpečnými látkami a postupu při chemické havárii. Dále byla vyjmuta témata týkající se prevence znečištování vody a vzduchu, téma kyselých dešťů a jejich vlivu na životní prostředí a také pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody. Vzhledem ke stále většímu apelu na ochranu životního prostředí by tyto znalosti měly být nedílnou součástí obecného rozhledu každého absolventa základního vzdělání. Stejnou měrou by nemělo být zapomínáno na poskytování první pomoci člověku, která v okruzích také již není společně s tématy zdravá výživa a zdravý životní styl.

Námitkou autorů revize jistě může být, že témata, která byla vyřazena z RVP ZV, budou doplněna v navazujíích úrovních vzdělávání, nicméně tento přístup není adekvátní při takto razantních změnách. Navíc je však pravděpodobnější, že jako musela nastat redukce témat pro uvolnění hodin pro předmět informatika na úrovni základního vzdělávání, bude se postupovat stejně i u vzdělávání středoškolského a dalšího navazujícího studia. Lze tedy předpokládat, že témat, která budou v dalších revizích ubývat, bude více, pokud se přístup odpovědných úředníků na MŠMT nezmění či nebude ze strany politické reprezentace vyvíjen větší tlak. Po zmiňované revizi však není zřetelná snaha na optimalizaci okruhů, proto je třeba se proti dalším čistě redukčním zásahům výrazně postavit.

ZÁVĚR

Samotná revize RVP ZV vytvořená za účelem navýšení hodinové dotace pro předmět informatika je pro budoucnost českého vzdělávacího systému klíčová. Provedení však musí být koordinované se zástupci všech dotčených agend a také s odbornou i neodbornou veřejností. Tato debata byla v případě nové revize jen minimální a autoři revize mnohdy na námitky a připomínky nebrali ohled. Navíc zaznívají i hlasy volající pouze po změně obsahu předmětu informatiky ve stávající hodinové dotaci, což je také varianta, která se musí zvážit. Hlavními charakteristikami revize však musí být šetrnost a promyšlenost provedených změn a zároveň musejí být minimalizovány zásahy do ostatních předmětů, což zajistí vhodně provedená optimalizace. Úloha postavená před revizní tým není jednoduchá, ale je třeba k ni přistupovat zodpovědně a systematicky. Provedená redukce témat v několika předmětech je však ukázkou přístupu nesystematického a nepromyšleného. Revize sice v mnohém reflektuje potřebu moderní doby, ale vytváří dojem nepotřebnosti témat, která stejně jako digitální technologie hýbou naším světem. Nelze tedy tuto revizi považovat za vhodnou a doufáme, že kritika, kterou vyjádřily mnohé instituce, k nimž se přidáváme, bude vyslyšena.

Mgr. Šimon Zajíček