Takový malý, vlastně velký Kocourkov

Naše země je v záplavě právních norem. Kromě právníků se v nich nikdo nevyzná. A i ti mají co dělat, aby stíhali registrovat všechny nové zákony, vyhlášky, předpisy, potom všechny novely novel a novely novel novel. Vždyť některé zákony se během roku mění i šestkrát. Současná vláda nám stále připomíná, kolik právních norem minulý rok přijala. Popravdě, není se čím chlubit. Nové zákony jsou leckdy zbytečné, složité, šité horkou jehlou a v mnohých případech nadělají víc škody než užitku. Jako příklad za všechny můžu uvést tzv. pamlskovou vyhlášku. Ta se v roce 2016 v nesmyslné podobě protlačila ministerstvem školství a zdravotnictví. Tehdy byl okolo ní veliký humbuk, ale platila od ledna 2017 přesně rok a půl, aby následně došlo k jejímu zmírnění. Co se děje, že? Prostě se usoudilo, že tato vyhláška byla přehnaně přísná, ministr školství dokonce používá slovo represivní. A tak novelizovat! Nově se rozhodlo, že do škol se zase od září 2018 může vrátit šunka nebo celozrnné pečivo. Hurá! Radují se školáci. Jenomže je to hurá předčasné. Do mnoha škol se totiž zmíněné potraviny už nevrátí. Nemají totiž kam. Ze zavřených bufetů se již vytvořily prostory jiné, například sklady, šatny či malé učebny. No a s provozovateli se logicky ukončily spolupráce. Mají teď ředitelé škol znovu hledat místa pro školní bufet? Mají opět ve školách probíhat škatulata škatulata hejbejte se? Mají opět ředitelé hledat nějakého blázna, který půjde do podnikatelského rizika?

A co takové populární GDPR? Co se okolo toho u nás dělo? Kolik času GDPR ředitelům vzalo? A jak je možné, že u našich jižních a východních sousedů se školám vyhnulo?

Leckdy se mi zdá, že našim politickým představitelům chybí zdravý rozum a že mají pocit za každou cenu nám diktovat, co ještě smíme a co už ne. Bohužel v tom ale oni sami nemají jasno, a tak si z nás dělají dobrý den. Šunku ano, šunku ne, šunku ano. A můžete si k ní vzít i celozrnný rohlík.