Březnový FRESH - simulace jednání OSN

Tak jako každý rok i v posledním ročníku čekal naše letošní maturanty celoroční projekt, tentokrát na téma „Česká republika v mezinárodních vztazích“. Kromě náročného tématu byla pro studenty výzvou i skutečnost, že je celý projekt realizován v cizím jazyce – primárně anglickém, na hodinách dalších jazyků pak i v němčině, francouzštině, španělštině a ruštině. V průběhu prvního pololetí se každý student seznamoval s různými problémy mezinárodních vztahů z pohledu delegáta země, kterou si na začátku projektu vylosoval, a to ve třech modulech: humanitární intervence, jaderné odzbrojování a nakonec ochrana obyvatelstva a životního prostředí. Na závěr každého modulu se konala beseda s odborníkem na danou problematiku – studenti tak mohli debatovat s bývalým pracovníkem české mise v Afghánistánu, odbornicí na jaderné odzbrojování či bývalým velvyslancem v Izraeli a bezpečnostním analytikem v jednom. Zvláště třetí beseda studenty zaujala, někteří ji dokonce hodnotili jako „nejlepší za své studium na gymnáziu“, oceňovali obrovský přehled přednášejícího i jeho schopnost je zaujmout. Po každé besedě pak studenti vypracovávali a odevzdávali tzv. Position paper, tedy esej představující postoj jejich země k dané problematice.

Celý projekt vyvrcholil simulací jednání Rady bezpečnosti OSN, která se konala přímo v pražském sídle OSN na Starém městě a během níž každý ze studentů zastupoval svůj stát – spojením obou maturitních tříd tak měly některé státy delegáty dva. Ústředním bodem jednání byla možnost humanitární intervence v Sýrii, téma velice aktuální a současně kontroverzní. Stejně jako při skutečném zasedání Rady bezpečnosti po zahájení a představení postojů jednotlivých zemí následovala tvorba podobně smýšlejících koalic, které spolu formulovaly návrhy rezoluce. Ten nejúspěšnější se pak celá Rada různými pozměňovacími návrhy a škrty snažila upravit do takové podoby, aby byl přijatelný pro všechny zúčastněné. To se ale delegátům nepodařilo, neboť rezoluci v různých zněních vetovala buď Ruská federace, nebo Spojené státy – tak, jak se to ve většině případů při jednání v OSN opravdu děje. 

Celá simulace se snažila skutečné jednání Rady bezpečnosti co nejvíce napodobit nejen svým průběhem, ale i používáním diplomatického protokolu a jazyka – naši delegáti se tak oslovovali „honorable fellow-delegates“, reakci na projev oznamovali gestem zkřížených rukou a slovo vraceli zpět předsednictvu zdvořilým „I yield the floor back to the presidency“ – ačkoli ve vášnivé debatě nad legitimitou syrské vlády už občas šly zdvořilé formality stranou.

Díky aktivnímu přístupu většiny studentů i jejich obdivuhodné schopnosti diskutovat (anglicky!) složitou problematiku syrské občanské války se Simulace Rady bezpečnosti skutečně povedla a u studentů se setkala s jednoznačným úspěchem, jak dosvědčují jejich reakce:

Chris Satratzemis, 8. B:

„Simulace jednání mě velmi bavila, zároveň si myslím, že byla opravdu obohacující, především proto, že jsme si mohli vyzkoušet, jak zasedání probíhá. Uvědomil jsem si, že schválení návrhu rezoluce není v OSN jednoduchou věcí.“

Michal Kozák, 8. B:

„Nakonec jsme téměř došli k výsledku, ale poznali jsme sílu veta, které mají zakládající státy … Bylo skvělé mít příležitost vžít se takto do pozice států projednávající důležitá rozhodnutí, která mohou mnohým lidem zachránit život, naopak druhým ho mohou vzít.“                                                                                                    

 Bogdan Časovskij, 8. B:

„Domnívám se, že teď vím o současné politice něco víc … Akce mi připadala velmi užitečná, protože člověk se vždycky dokáže dozvědět hodně nových věcí z vlastních zkušeností.“                                                                            

Kristýna Brabcová, 8. B:

„Kromě toho, že jsem si simulaci moc užila, jsem skutečně zakusila, jak frustrující, ale i produktivní může takové jednání být. Překvapilo mě, jak rychle jsme se do toho nechali vtáhnout a jak jsme byli schopní rovnou na místě přijít s novými návrhy a řešeními.”